Gregor a Maša Žvelcovi: Mindfulness- and Compassion-Oriented Integrative Psychotherapy (online)

About prof. Gregor Žvelc, PhD. and assist. prof. Maša Žvelc, PhD.: Gregor Žvelc is a clinical psychologist and professor at the Department for Psychology, Ljubljana (University of Ljubljana), a certified integrative psychotherapist, trainer and supervisor, and the co-founder of the Institute for Integrative Psychotherapy and Counselling in Ljubljana. Maša Žvelc is an Assistant Professor of Psychology at the Department for Psychology (University of Primorska, Slovenia), the director of the Institute for Integrative Psychotherapy and Counselling in Ljubljana, Slovenia, and an international integrative psychotherapist, trainer and supervisor. They are the co-authors of two books published by Routledge, Integrative Psychotherapy: A Mindfulness- and Compassion-Oriented Approach (2021) and Mindfulness and Compassion in Integrative Supervision (2024), and co-editors of the ongoing book series Advancing Theory in Therapy, Routledge.

In the keynote speech, we will introduce Mindfulness and Compassion-Oriented Integrative Psychotherapy (MCIP), which integrates relationally focused integrative psychotherapy with mindfulness- and compassion-oriented approaches, research, and practice. MCIP is a transdiagnostic and process-oriented psychotherapy based on evidence-based processes of change, viewing mindfulness and compassion as fundamental meta-processes of change. In MCIP, we place a strong emphasis on relational mindfulness, guided by the principle that two mindfully aware minds are more powerful than one. From the stance of a loving witness, the therapist remains mindfully present, inviting and supporting the client to bring awareness and self-compassion to their inner experiences and different parts of self. By cultivating this mindful and compassionate state within the client, we engage and influence their cognitive, emotional, physiological, relational, and spiritual dimensions. The therapist serves as a guide, helping the client embody present-moment awareness, a decentred perspective, acceptance, and self-compassion. While in MCIP, we may teach clients some mindfulness exercises, the primary way of using mindfulness in MCIP is through contact-in-relationship. The theory will be illustrated through excerpts from a therapy session.

O mně: Po absolvování Pedagogické fakulty UK oboru Speciální pedagogiky jsem pracoval v oblasti tyflopedie, etopedie, adiktologie, psychoterapie pro děti se syndromem CAN Absolvoval jsem psychoterapeutický výcvik v dynamické a hlubinně orientované psychoterapii, výcvik v oblasti systemické rodinné a párové psychoterapie, psychoanalytické rodinné a párové psychoterapie, supervizní výcvik ČIS. Jsem členem Evropské asociace pro psychoterapii, Evropské asociace pro supervizi a koučing. Od roku 2002 provozuji soukromou praxi. Kromě skupinové psychoterapie se zabývám rodinnou a párovou terapií, supervizí v oblastech zdravotnictví, školství, v sociální sféře a v pomáhajících profesích. Zároveň od roku 1996 vedu kursy, výcviky, semináře a další vzdělávací a rozvojové programy v oblasti managementu.  Jsem ženatý, mám 4 děti a hodně rád sportuji ve všech oblastech, kde mohu vyhrát, uklidňuje mne četba detektivek, baví mě kutilství a velmi blízký je mi ke kvalitní knize dobrý doutník a výtečný koňak.

Všichni jsme prošli určitým procesem výchovy a toto modifikuje a směřuje naše celoživotní přístupy. Pojďme se zastavit u fyzikálních zákonů, které jsou v podstatě dané a v rámci rodinné psychoterapie se s nimi viditelně potkáváme a potýkáme, takže pojďme si dát čas v tomto pohledu na zastavení nad sebou samými.

Mgr. Nina Nechanická: Tělo v pohybu

O mně: Věnuji se psychologické profesi od roku 2011, práci s lidmi s nějakým druhem znevýhodnění či lidem v nouzi jsem se věnovala už na osmiletém gymnáziu při různých projektech jako dobrovolnice. Vystudovala jsem jednooborovou psychologii a kulturní antropologii. Vedu ambulanci klinické psychologie a část mé práce se odehrává také v rámci Centra duševního zdraví. Nejvíce profesního zájmu věnuji psychoterapii – převážně individuální práci s dospělými klienty. Občas vedu uzavřené psychoterapeutické skupiny a někdy se s klienty potkávám i venku, v přírodě. Jsem absolventkou prvního běhu Výcviku integrace v psychoterapii a hledání osobního terapeutického stylu založeného na dlouholeté sebezkušenosti, trénování základních terapeutických dovedností a myšlence otevřenosti v dialogu je pro mě stále hlavním pilířem práce psychoterapeuta. V průběhu mé profesní cesty mě oslovily různé směry a přístupy, ať už psychodynamické myšlení, gestalt psychoterapie, EFT, ekopsychoterapie nebo pohybově-taneční terapie. Vnímám je spíš jako zdroje inspirace než jako oddělené škatulky. Integrace pro mě představuje prastarý princip, není to mix technik, ale spíše živý celek, ve kterém hledám spojitosti a průniky s důrazem na kontakt, vztah a proces, respekt k pluralitě, jejímž cílem není uniformita, ale autenticita a celistvost klienta.

Workshop Tělo v pohybu vychází z mého dosavadního profesního směřování a z integrativního pohledu na psychoterapii. Skrze kontakt s tělem, s pohybem a v setkání s druhými se můžeme učit propojovat různé aspekty sebe sama – vnímat zkušenost v její celistvosti, neoddělovat tělo, emoce, vztah a vnitřní svět. Workshop nabízí prostor, kde se může pohyb stát branou k prožitku a kde lze zakoušet bezpečí i otevřenost zároveň. Tělo je zde vnímáno jako okno do přírody v nás – jako místo, kde se můžeme dotýkat méně známých částí své osobnosti, nevědomých procesů i hlubšího propojení s přírodou, s živostí a divokostí. Pohyb může být jemný i výraznější, strukturovaný i spontánní, vždy v respektu k vlastním hranicím a možnostem. Workshop má zážitkový a dialogický charakter. Není potřeba žádná předchozí taneční ani pohybová zkušenost. Pracovat budeme s jednoduchými pohybovými impulzy, pozornost povedeme k tělesnému prožívání a k tomu, co se objevuje v kontaktu se sebou i s druhými. Součástí bude i prostor pro krátké sdílení a společné zastavení. Délka workshopu je 1,5 hodiny, maximální počet účastníků je 15, aby bylo možné udržet komorní, bezpečný a respektující prostor.

MUDr. Genovéva Almássy: Hraniční pole / emoční nestabilita, sebepoškozování a suicidalita

O mně: Psychiatrička, psychoterapeutka. Vedoucí ambulantního programu pro Emočně nestabilní okruh ve FN Ostrava, lektorka a supervizorka výcviku Gestalt Studia, terapeutka ve studii PsiKet 002 NUDZ na MOU Brno.

Praktické zkušenosti ze specializovaného ambulantního programu pro Emočně nestabilní okruh ve FN Ostrava. Specifika terapeutické komunikace s pacienty s ego-syntonní autoagresí. Krátký pohled do antropologických souvislostí - dopad změny způsobu života v posledních dvou dekádách na attachment, psychickou resilienci a emoční regulaci u mladé generace. Principy budování fungující terapeutické aliance u emočně nestabilních pacientů s křehkým Self: vyvažování podpory, důvěry a hranic. Jak se vyhnout spoluvytváření hraničního pole. 

Mgr. Michaela Dvořáková, PhD.: Mezi břehy: Zážitková práce s dynamikou kontaktu

O mně: Jsem psychoterapeutka, supervizorka a mentorka. Absolvovala jsem pětiletý psychoterapeutický výcvik s psychodynamickým zaměřením při PVŠPS, výcvik v systemické supervizi a koučování. V současné době se věnuji především individuální a skupinové terapii. Pracuji s dospělými, s dětmi od školního věku i s rodinami. Nejčastěji se s klienty zabýváme problematikou psychosomatických obtíží, emočními problémy a problémy ve vztazích, prožíváním náročných životních situací (ztráta blízké osoby, rozvod, rozchod, změna školy), traumatem, strachy, úzkostmi a depresemi, nadměrným stresem a syndromem vyhoření, nebo problémy v mateřství (poporodní trauma, mateřská role) a rodičovství (výchovné poradenství). Dlouhodobě se věnuji problematice poruch příjmu potravy. Působím také na psychosomatické klinice MD Cure. Externě vyučuji na PVŠPS.

Workshop nabídne zkušenostní arteterapeutickou práci s hlínou zaměřenou na proces vzájemného naladění, přibližování a hledání společného prostoru ve vztahu. Účastníci budou pracovat ve dvojicích a skrze jednoduchou tvůrčí aktivitu zkoumat dynamiku kontaktu, vedení a následování, neverbální komunikaci i momenty, kdy se dva světy potkávají, nebo míjejí. Půjde o jemnou, tělesně zakotvenou práci, která umožní vnímat nuance hranic, tempa a důvěry. Workshop je veden bezpečně a reflexivně a nabízí možnost nahlédnout něco z toho, co se může odehrávat v prostoru "mezi námi", ještě dříve, než jsou použita slova.

Mgr. Julie Pikola: Pracovní ruminace a její vztah s well-beingem, syndromem vyhoření a dalšími proměnnými u psychoterapeutů

O mně: Jsem frekventantkou VIP 5, od roku 2020 pracuji jako psycholožka ve zdravotnictví a současně také studuji doktorské studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ráda kombinuji praxi s teorií, a i proto jsem se rozhodla ve svém posledním výzkumu zaměřit na duševní pohodu u psychoterapeutů a její vztah k pracovní ruminaci a vyhoření. Mezi hlavní témata, na která se zaměřuji v práci s klienty i ve výzkumech patří emoční regulace a vysoká citlivost. Kromě práce a studia jsem také maminkou tříleté dcery, což mi rovněž často přináší řadu poznatků o emocích a možnosti jejich regulace.

Možná si nejste jistí, co si představit pod pojmem "pracovní ruminace". Stručně se dá říct, že se jedná se o myšlenky zaměřené na pracovní záležitosti, které mají opakující se povahu a objevují se i mimo pracovní dobu. Během příspěvku se podíváme na jednotlivé složky pracovní ruminace a jejich souvislosti s vybranými proměnnými (well-being, syndrom vyhoření, emoční regulace, profesní pochybnosti nebo délka praxe). Součástí bude také diskuze o tom, jak se sami s pracovní ruminací potkáváme, potýkáme a jestli se s ní psychoterapeuti setkávají častěji než jiní a proč. A možná přijdeme i na nějaké její pozitivní aspekty nebo aspoň na to, jak můžeme s pracovní ruminací zacházet, aby nám v životě nepřekážela. Příspěvek je založený na odborné literatuře a realizovaném výzkumu.

PhDr. Petr Halama: Aktuální projevy agrese u dětí a mládeže z pohledu bio – psycho – sociálně – spirituálního modelu

Petr Halama se nadále věnuje sféře školní psychologie, i když už jen na jedné základní škole na malý úvazek. Nyní se spíše orientuje na na školení nejen pedagogických pracovníků, kterým se snaží předávat teoretické i praktické poznatky v oblastech práce se školní třídou v rámci prevence, diagnostiky nebo intervence rizikového chování, projevující se hlavně ve školním prostředí. Aktuálně je již ve druhém dlouhodobějším výcviku telefonní i F2F krizové intervence. Je otevřen novým obzorům, především v sebezkušenostní práci s dospělou skupinou a psychoterapii. 

Kde je hranice mezi adekvátním zdravým sebeprosazením/schopnosti asertivity a rizikovým agresivním chováním u dětí a mládeže? Je nyní opravdu více nepřátelských projevů nebo se jí jen odborná a laická veřejnost více zabývá? Cílem příspěvku je na základě několika výzkumů i vlastní pedagogicko-psychologické praxe, podívat se na možné příčiny aktuální dětské agrese a agresivity, které jsou, zdá se, v posledních letech na vzestupu.

Mgr. Tereza Maková, Mgr. Nela Gruntová Wurmová: Jak pobývám v konfliktu? Sebezkušenostní ochutnávka Gestalt Theatre Therapy

O mně (T.M.): Jsem klinická psycholožka a psychoterapeutka, psychologii jsem vystudovala na FSS v Brně. Za sebou mám Výcvik integrace v psychoterapii (VIP 2), postgraduály Gestalt Theatre Therapy, Gestalt Plus, výcviky traumaterapie a komplexní krizové intervence a momentálně jsem zahájila výcvik Somatic Experiencing. Do atestace jsem pracovala v motolské fakultní nemocnici a v klinickopsychologických a psychosomatických ambulancích. 10leté výročí práce ve zdravotnictví jsem oslavila tím, že jsem z něj odešla a jsem zvědavá, zda a kde se zase potkáme. Mám soukromou praxi a spoluzaložila jsem neziskovku 3pe, věnujeme se v ní lidem s poruchami příjmu potravy. Věřím v dialog a skutečnou mezioborovou spolupráci. Baví mě neurovědy a ráda zkoumám kreativní a na tělo zaměřené terapeutické přístupy.

O mně (N.G.W.): Pracuji v soukromé praxi, psychologii jsem vystudovala na FSS. Za sebou mám Výcvik integrace v psychoterapii (VIP 2) a postgraduál Gestalt Theatre Therapy. Posledních 5 let své porozumění člověku ovšem rozvíjím nejvíc na rodičovské. Pracovně mám za sebou krom psychoterapie různá přešlapování do jiných oborů, třeba do designu služeb, facilitace nebo lektorství. Dnes se soustředím hlavně na individuální práci s klienty a vedení sebezkušenostní skupiny v rámci přístupu Gestalt Theatre spolu s Tomášem Andrášikem. Těší mě hravost v psychoterapii, nové poznatky z oblasti neurověd, a ta místa, kde jde obojí dobře dohromady.

Jak to mám s konflikty? Vyhýbám se jim? Ustupuju? Zamrzám? Jdu si za svým? A co když něco chci já – a ten druhý taky? Gestalt Theatre Therapy je expresivní integrativní metoda zakotvená v konceptuálním rámci Gestalt terapie, do které přijímá osvědčené principy z dramaterapie, aplikované divadelní improvizace a práce s rolí.

Pro sebezkušenost využívá toho, že... V těle a pohybu toho často během pár minut objevíme opravdu hodně. Když si hrajeme, rozšiřuje se kepnerovské Window of Tolerance a spolu s ním i naše schopnost vyjíždět si v mozku nové spoje, které nezůstávají jen u kognitivního vhledu, ale ukotvují se v těle. Role a fikce vytváří bezpečí, ve kterém "teď a tady" můžeme zažít sami sebe jinak, než jsme zvyklí a zkusit i to, na co bychom si normálně netroufli – protože se na chvilku staneme někým jiným a naše zažité introjekty se nás tím pádem netýkají. Aktérem změny je sám klient v kontejnujícím prostředí skupiny.

Přichystaly jsme pro vás sebezkušenostní GTT ochutnávku zaměřenou na téma konfliktu. Prožitek z práce s tělem, pohybem a rolí pak společně zreflektujeme a ukotvíme do terapeutického kontextu. Otevřeme i otázky typu: pro koho tenhle přístup dává smysl? Kde jsou jeho limity? A kde se může dobře potkat s individuální i skupinovou praxí? Růst nutně nemusí bolet a u sebepoznání může být i legrace. Přijďte si vyzkoušet, jaké to je vzít konflikt do těla, dát mu pohyb a rozšířit možnosti, jak v něm být.

MUDr. Eva Kružliaková, PhD.: Neurodivergentní v psychoterapii

Eva Kružliaková je detská psychiatrička a psychoterapeutka dospelých. Po ukončení doktorandského štúdia v klinickej psychofarmakológii sa rozhodla ďalej venovať vzdelávaniu v psychoterapii (ukončený VIP 3) a ďalšie krátkodobé varianty. Praktické skúsenosti získavala postupne na Klinike psychiatrie UNM a JLF UK v Martine, neskôr v Institute neuropsychiatrické péče v Prahe. Aktuálne tretím rokom pôsobí vo vlastnej súkromnej praxi v Bratislave, kde sa snaží o prepojenie psychoterapie a medicíny vo všetkých možných podobách. Popri klinickej práci sa kontinuálne venuje aj pre- a postgraduálnemu vzdelávaniu. 

Čím ďalej, tým viac v populácii pribúdajú neurodivergentní jedinci, a skôr či neskôr (alebo už dávno?) sa nám objavia aj v psychoterapii. Či už v individuálnej, alebo párovej. Ako vlastne týmto ľuďom rozumieme? Spoznáme ich, keď sedia pred nami? Čo vlastne dnes už o neurodivergencii vieme, a čo sa stále mení? A to hlavné, je psychoterapia neurodivergentných klientov iná? Pohľad na neurodivergenciu sa rôzni podľa zdrojov. Nahliadame na ňu buď ako na čisto biologický model neuroatypického fungovania CNS až po psychoanalytickú teóriu štiepenia a depresie. Trošku viac teoretická prednáška okorenená kazuistikami popretkaná situačným (tak trochu neurodivergentným) humorom. 

Mgr. Zuzana Johanesová: Dovoľte si postarať sa o seba

O mně: Som klinická psychologička, psychoterapeutka a psychotraumatologička. Som absolventkou 1. behu VIP, Výcviku v psychotraumatológii a v EMDR a stále sa s nadšením a zvedavosťou v psychoterapií vzdelávam. V minulosti som pracovala v psychiatrickej nemocnici. Už 10 rokov pôsobím v súkromnej praxi, kde sa venujem individuálnej a párovej psychoterapií. Aktuálne som na materskej, popri nej trochu pracujem. Na Mezi Běhy prinášam tému sebastarostlivosti, pretože pre mňa nikdy nebola taká dôležitá a zároveň tak nedostupná ako v tomto období môjho života. Pretože čo viac v živote ženy túto tému redefinuje ako narodenie dieťaťa?

Magické slová každého terapeuta. Ale čo znamená tento intersubjektívny, abstraktný pojem "postarať sa o seba"? Kedy sa o seba ne/staráme? A ako sa o seba staráme my, terapeuti? V priebehu života, v rôznych životných kontextoch, keď máme dobré obdobie, v bežnej každodennosti, keď sa nám deje niečo zaťažujúce? Ako sa o seba staráme v rôznych oblastiach? V práci, v súkromí, vo vzťahu k sebe a k druhým, ...?

Vlastná skúsenosť, moji priatelia terapeuti ale i cvičné terapie s terapeutmi vo výcviku mi neustále ukazujú, že dovoliť si postarať sa o seba je pre nás rovnaká výzva ako pre našich klientov. Poďte sa preto na chvíľu so mnou zastaviť a pozrieť sa na to ako so sebou zaobchádzate Vy sami. So zvedavosťou a poctivosťou. Dovolíte si spomaliť a ubrať, keď cítite, že potrebujete alebo máte tendenciu sa preťažovať? Dokážete flexibilne reagovať na zmeny alebo máte tendenciu fungovať na autopilot? Dokážete sami sebe a druhým nastaviť hranice a povedať "nie"? Aké postoje a očakávania od seba sa Vám aktivujú? Ako pritom znie Váš vnútorný hlas? Dokážete byť voči sebe rovnako súcitní a zaobchádzať so sebou rovnako citlivo a láskavo s takou samozrejmosťou ako to robíte s Vašimi klientmi? Dokážete byť pre Vašich klientov v sebastarostlivosti vzorom alebo im niekedy tak trochu predávate mačku vo vreci?

Mgr. Tomáš Kavka: Když tělo bolí - psychoterapie v kontextu chronické bolesti

O mně: Jmenuji se Tomáš a jsem absolvent 3. běhu našeho výcviku. Momentálně pracuji několik hodin týdně v pražském INEPu jako psychoterapeut, zároveň ale stále působím i jako fyzioterapeut v Centru pro léčení a výzkum bolestivých stavů ve FNMH. Povahou jsem zvídavec – baví mě jít do hloubky, propojovat různé pohledy a obory. Mám rád pohyb, dobré jídlo (zejména sladkosti) a občas si neodpustím trochu trapného humoru.

Tento rok bych Vás rád pozval do tématu chronické bolesti, které mě provází profesním životem – klinicky i akademicky. Jak ale toto téma vlastně souvisí s psychoterapií? Není asi překvapením, že chronická bolest a psychické obtíže často jdou ruku v ruce. Dlouhodobá bolest přináší do života zásadní změny rolí, identity i hodnot a často vede ke stažení ze života, jaký si člověk dříve představoval. Stejně tak řada psychických obtíží může k rozvoji či udržování chronické bolesti významně přispívat. Přesto se tomuto tématu – pokud vím – mnoho psychoterapeuteků cíleně nevěnuje. Jakou roli v tom všem může a má mít psychoterapie? Může psychoterapeutka pracovat i s bolestí jako takovou? Kdy dává smysl spíše behaviorální přístup a kdy je naopak klíčová regulace emocí a nervového systému? A u jakých typů psychických obtíží je bolest častým, ale přehlíženým spolupachatelem – a jak to zohlednit v terapii i mezioborové spolupráci? Přednáška nabídne současný pohled na roli psychoterapie v péči o lidi s chronickou bolestí, zamyšlení bez jednoznačných odpovědí, ale také konkrétní a praktické podněty z klinické praxe. A budu doufat, že ve Vás probudí chuť se tomuto tématu dál věnovat – profesně i zvědavě.

Mgr. Lucia Budáčová: Uniesť smútok: súcitné sprevádzanie klienta po strate

Lucia Budáčová je psychologička, onkopsychologička a integratívna psychoterapeutka. Je absolventkou dlhodobého pychoterapeutického výcviku Integrace v psychoterapii, v terapii zameranej na emócie (EFT) v individuálnej a párovej terapii. Dlhodobo sa venuje téme súcitu a sebasúcitu ako nástroja v terapii a v živote. Vo svojej dlhoročnej praxi sprevádza ľudí v náročných životných situáciách, v Lige proti rakovine sa 15 rokov venuje onkologickým pacientom, terapii straty, smútenia a zásadných životných zmien. Verí, že bezpečný terapeutický vzťah, citlivá prítomnosť a súcit vytvárajú priestor, v ktorom môže byť aj veľmi ťažká skúsenosť postupne unesiteľná. Vo svojej práci prepája odborné poznanie s hlbokým rešpektom k jedinečnosti každého človeka.

Na spoločnom stretnutí s vami sa zameria na terapeutickú prácu so smútením a na možnosti citlivého sprevádzania klientov po strate. Proces smútenia uchopíme cez viaceré teoretické rámce – ako transformáciu vzťahu, ako zranenie vo vzťahovej väzbe, ale aj ako významnú vývinovú úlohu, ktorá hlboko zasahuje identitu, hodnoty a životné smerovanie. Hoci strata často prináša chaos a dezorientáciu, zároveň v sebe nesie potenciál nového porozumenia sebe aj svetu. Aktivuje prirodzené adaptačné mechanizmy a v terapeutickom priestore otvára možnosti pre nachádzanie aj vedomejšie využívanie zdrojov podpory a sebapodpory. Prostredníctvom kazuistických prípadov priblížim jemnú terapeutickú prácu so smútiacim klientom a predstavím proces smútenia v jeho rôznych obdobiach – ako príležitosť klienta skutočne uvidieť, zachytávať jeho špecifické potreby a citlivo ho podporiť v ich napĺňaní. Spoločne sa pozrieme aj na faktory, ktoré môžu smútenie sťažovať alebo komplikovať. Terapia zameraná na stratu a smútenie zároveň vytvára jedinečný priestor pre rozvíjanie súcitu a sebasúcitu. Ukážem, ako môže súcitný terapeutický prístup podporovať integráciu straty, posilňovať vnútorné zdroje klienta a vytvárať bezpečný rámec pre postupnú adaptáciu na život po nej. V spoločnom rozprávaní a krátkych cvičeniach si môžete spolu so mnou bezpečne nahliadnuť na miesta vašich strát a jemne ošetriť kúsok vlastných smútkov.

MUDr. Michal Raszka, PhD.: Průlet krajinou motivačních rozhovorů

O mně: Jsem psychoterapeuticky smýšlející psychiatr, nadšený průzkumník krajiny psyché a možností pomoci lidem. V minulosti jsem působil v bývalém Psychiatrickém centru Praha (současný Národní ústav duševního zdraví), kde jsem se výzkumně věnoval vztahu psychoterapeutického efektu, disociace a změn elektroencefalografické aktivity. Aktuálně pracuji v Beskydském centru duševního zdraví jako psychiatr a mám soukromou psychoterapeutickou praxi. Psychoterapeuticky jsem "integrativec" s důrazem na psychodynamický přístup, školou S.U.R., ale kromě jiného silně ovlivněn směrem KBT. Baví mě vzdělávat se a vést výcviky motivačních rozhovorů. Věnuji se lektorské činnosti v oblasti psychoterapie, psychiatrie a také tématu neurobiologických souvislostí.

Jak můžeme klienty motivovat? Co vlastně motivace znamená a jak jí rozumět v kontextu terapeutické práce? Co je tzv. řeč změny a jak s ní pracovat? A jakou roli hraje napravovací reflex v našem vztahu s klienty? Přednáška si klade za cíl přiblížit motivační rozhovory jako přístup, který nabízí efektivní a respektující způsob komunikace v terapeutické praxi. Jedná se o metodu, kterou lze flexibilně přizpůsobit vlastním potřebám a která může sehrát významnou roli napříč různými oblastmi práce s klienty. Budeme se věnovat historii vzniku motivačních rozhovorů, jejich základním principům i klíčovým technikám. Zastavíme se také u výzkumných poznatků, které dokládají jejich účinnost. Cílem je nabídnout srozumitelný rámec a inspiraci pro další rozvoj – zejména pokud se objeví chuť ponořit se do tématu hlouběji.